Fretka ráda spí, jí a hraje si. A občas píše blog... Pro fretky, tchoře, děti a mírně infantilní dospělé...
Divíte se? Fretka píše!
Myslíte si:
Úkaz z pohádkové říše!
Fretkám vzdálené hony!
Nedivte se, buďte v klidu...
Mám holt literární sklony...


Dovolte, abych se představil. Jmenuji se Fredy a jsem fretka. Vlastně freťák. Ale říkají mi i jinak. Když jsem hodný, tak jsem Fredík, Fredíček, ŠuŠu, Šušínek, Muňínek. Když zlobím, tak Šušák, Freďák, Barbucha. A když je opravdu zle, tak mě označují slovem "Ten tchořřř".


Dám vám tipů a rad moře.
První - Nerozzlobte tchoře!
Pšouk trvá jen chvilku pouhou...
... větráte však dlouho.









Prosinec 2009

Člověčí mláďata

20. prosince 2009 v 18:59 Lidi, Lidé a Člověci
Přeji vám příjemný předvánoční čas, milé fretky, freťáci a tchoři, zdravím vás.
Jak už jsem uvedl minule, prodělal jsem chřipku a pořád ještě nejsem úplně ve své kůži.
Dostal jsem do kožichu od zvěrolékaře celkem 5 antibiotických píchanců. Mám kožíšek jako cedník…A na doléčení jsem vyfasoval jitrocelový sirup, aby se mi lépe odkašlávalo.
Ale síly už se mi vrací, takže mohu pokračovat v psaní.

Teď bych se zmínil o lidských mláďatech. Bydlí se mnou v pokojíčku dvě. Je to kluk a holka a oba mám velmi, velmi rád. Asi proto, že nápady lidských mláďat jsou skoro tak geniální jako nápady fretek. Vůbec si myslím, že malý člověk je takový vývojový předstupeň fretky, ale jak pak roste a dospívá, tak to s ním jde s kopce, a už s ním není taková sranda.

Máme toho hodně společného - například jíme rádi smetanové jogurty. Nebo si velmi libujeme ve stavu prostředí, které se vyznačuje tím, že je na podlaze všude plno všelijakých zajímavých věcí - třeba sešitů, knížek, hraček, baťohů, pantoflí, ponožek, papírků, dek, polštářků, sáčků a tašek k prozkoumání. Člověčí samička tomu říká bordel.

Další společnou věcí je to, že lidská mláďata i já nejraději děláme věci, které jsou zakázané.

Lidská mláďata mají u nás zakázáno:
  • dávat mi pusu na čumák
  • jíst jogurty u počítače, nechávat tam kelímky a drobit do klávesnice
  • válet sešity a jiné školní příslušenství po podlaze
  • ohryzávat tužky a gumu
  • nadávat si
  • dělat bordel

Fretky mají u nás zakázáno:
  • dělat bobky před ledničkou
  • jíst čokoládu (včera se mi podařilo ukořistit zpola snědeného čokoládového trpaslíka, ale než jsem ho stačil zatáhnou do mé zásobárny za kuchyňskou linkou, byl jsem odhalen a trpaslík mi byl odebrán…)
  • hrabat díry v jahodovém záhonku
  • jíst z lidských talířů
  • vyhrabávat hlínu z květináče
  • lézt za kuchyňskou linku a dělat si tam zásobárnu
  • dělat si zásobárnu za televizním stolkem
  • skákat z válendy na parapet a shazovat na zem orchideje
  • drápat novou sedací soupravu
  • shazovat nosem věci ze stolu (zvláště skleničky)
  • barvit si kožich nazeleno práškovými barvami na vejce
  • krást sáčky s práškem do pečiva
  • bufetit v odpadkovém koši

Uvedl jsem jen malou část, oba seznamy by byly moc dlouhé a nudné…

Tolik krátce o holce a klukovi, se kterými bydlím v pokojíčku. Ještě bych chtěl dodat, že tento blog věnuji jim. Protože se o mě hezky starali, když jsem byl nemocný a protože je mám rád.

Opět mi na závěr dovolte krátké doporučení pro člověky:


Máte fretku a stejně se nudíte? Pořiďte si k fretce člověčí mláďata!!!


Člověčí samička

14. prosince 2009 v 14:32 Lidi, Lidé a Člověci
Opět vás po delší době zdravím, milé fretky, freťáci a tchoři. Omlouvám se, že jsem se na delší dobu odmlčel, ale byl jsem (a ještě pořád jsem) nemocný. Dal se do mě nějaký chřipkový virus. A jak je vám jistě známo, pro fretky je chřipka velmi nebezpečná. Musel jsem navštívit svého obvodního lékaře na tchoře, který mně změřil teplotu, poslechl a konstatoval akutní stav. Rovnou jsem dostal do kožichu píchanec. Antibiotika. Na injekci teď musím dojíždět každý den. Ale zítra to už bude snad naposledy a pak už obdržím tabletky. Naštěstí už mohu dýchat čenichem a nedusím se. Ale pořád ještě kašlu a nechutná mi jíst, což značí, že jsem na tom byl opravdu špatně.

Teď zpět k mému blogu. Rád bych pokračoval v přiblížení člověčí smečky neboli rodiny, s níž sdílím společnou domácnost.
Minule jsem popsal člověčího samečka, nyní navážu popisem samičky.

Začal bych obecně - u člověka, stejně jako u fretek, se projevuje pohlavní dimorfismus.
To znamená, že samička vypadá trochu jinak, než sameček. Zpravidla bývá člověčí samička trochu menší a drobnější (neplatí vždy) a má jiný tvar těla, i trochu odlišné chování.

Pro zajímavost opět uvádím přibližné míry a váhy:

Výška: (stoj spatný na dvou zadních končetinách): 170 cm
Váha: asi jako 30 obézních fretek
Typ srsti: jak už jsem se (trochu s despektem) zmiňoval u člověčího samečka, člověci jako živočišný druh jsou na tom se srstí velmi špatně. Stejně bledě na tom je i moje spolubydlící lidská samička. Zde bych ještě uvedl jednu věc, která je pro většinu lidských samiček typická a pro mě jako freťáka zcela nepochopitelná - ony nejenže se za svou nedostatečně osrstěnou kůži nestydí, ale dokonce si ji na některých místech i holí! Přitom každá informovaná fretka ví, že největší chloubou a znakem dobrého zdraví je hustý a lesklý kožich!

Moji spolubydlící lidskou samičku mám rád. Asi proto, že láska prochází žaludkem. Ona mi totiž připravuje jídlo. A rozumí mi, co chci naznačit, když stojím frontu u ledničky.

Také se v rodině stará o zásobování potravou a to je mi VELMI blízké. Lidské zásobování je ale trochu odlišné od fretčího - není tak promyšlené. Podobně jako my fretky, berou člověci zásobování jídlem velmi zodpovědně. Stejně jako my potravu ukládají do různých, k tomu vyhrazených prostor. Ale zatímco my fretky své zásobárny čas od času přemisťujeme, abychom zmátli nepřítele, který by nám chtěl ujídat, lidé své jídlo tupě shromažďují pořád na stejném místě.
A to je u mé rodiny v ledničce, v objemném vysouvacím šuplíku a ve špajzu.

Pak se ale nemohou divit, že se jim část uskladněné potravy permanentně ztrácí, neboť tyto profláknuté spižírny v nestřežených chvílích navštěvují lidská mláďata a často i já…

To jsem trochu odbočil. Myslím ale, že zásobování fretek je natolik zajímavé, že se o něm budu muset podrobněji zmínit někdy příště.

Dovolte mi na závěr krátké doporučení pro člověky:


Nudíte se? Nekupujte medvídka mývala - pořiďte si fretku!